Někdy dovedeme být opravdu krutí,
vytvářet si sami vnitřní pnutí.
Pleť by měla vypadat takhle.
Křičím na pupínek, který se objevil náhle.
Tyhle myšlenky nechci.
A v hlavě mi běží přeci.
Honíme se za dokonalostí jak křeček v kolečku.
To nemá cíle, zastavme se na chviličku.
Udělejme na okamžik krok vedle cesty utrpení,
mějme se sebou chvilku strpení.
Dejme si možnost vydat se jiným směrem.
Pojďme se smířit se svým tělem a vnitřním světem.
Buďme k sobě laskaví.
Ať každý své nedokonalosti oslaví.
Přestaňme se svým stínem bojovat.
Začněme sami v sobě putovat.
Seznamme se i s naší temnou částí.
Ať s naší světlou stranou tančí.
Naučme se obě pochopit a pozorovat,
svým reakcím naučit se kralovat.
Stanovme si čestný záměr.
Dovolme si chybovat.
Ať příště vytvoříme lepší závěr.
Naučme se svoje nedokonalosti milovat.