Příběh, jak jsme se s Terezkou Pelikán seznámily, je bez nadsázky jako z filmu. Jestli vám zní seznámení se skrze obraz spící holčičky jako z bájné pohádky (nebo z hororu? :D), tak vítejte v naší realitě. Namalovala kouzelný obraz holčičky, která žije ve svém světě představ. Spí a sní obklopena rybkami. Každý obraz má nějaký příběh. K tomuto byl mimo jiné dodán citát od Alberta Einsteina: ,,Představivost je důležitější než vědomosti.“
Není to zvláštní náhoda, že děvčátko na obraze vypadá jako já, že jsem ve znamení Ryb a narodila jsem se ve stejný den jako Albert Einstein? Když jsem dostala tento obraz od mé mamky k Vánocům, měla jsem slzy v očích. Vůbec jsem to nečekala a byla jsem tím dílem přímo okouzlená. Je možné mít silný vztah s obrazem? Nedokázala jsem si to vysvětlit, miluju umění, ale tak silnou přitažlivost jsem k žádnému uměleckém dílu předtím necítila.
Chtěla jsem té úžasné umělkyni dát zpětnou vazbu, jak jsem jejím dílem dojatá. Tak jsem na počest obrazu napsala báseň. Napsala jsem ho skutečně já? Nebo byla báseň napsána spíše samotnou esencí toho obrazu a mé ruce a pero byli jen prostředníky?
Příběh pokračuje dál a pokud vás zajímá, můžeme si o něm popovídat někdy osobně. To co je podstatné, s Terezkou jsme se díky němu seznámily a ačkoliv se známe krátce, jako bychom se znaly celou věčnost. A těším se, až spojíme tanec slov s tancem barev, a dáme se do tvorby společně.
Mám tu čest, že se nyní mohu doma kochat třemi obrazy od Terezky, o kterých bych ráda postupně napsala samostatné příspěvky. Každý obraz jako by čekal na svého majitele – jako by si ho předem vybral – a skrze Terezku se zrodil v našem světě, aby se mohl se svým vyvoleným setkat.
Nejsou to jen obrazy, na které je radost se dívat. Jsou to umělecká díla, která rozeznívají struny všelijakých emocí, dotýkají se vaší duše a stávají se vaším skutečným odrazem.
Děkuju té silné inspirující ženě za to, že je – a že tvoří tato boží díla, kterými inspiruje svět kolem sebe žít vědomě, s láskou, se soucitem k přírodě a pokorou v srdci.
Tady je odkaz na její stránky, kde si můžete prohlédnout další její inspirující umění https://teresa-pelican.com/cs.
A na závěr tohoto psaní báseň, kterou jsem Terezce věnovala. Snad by si ji mohl přečíst každý, protože byla napsaná s láskou, a ta je určena všem, bezpodmínečně.
Anděla měla jsem tu čest poznat.
Leckteré ledové srdce dokáže roztát.
Každé slovíčko jakoby pohladilo láskyplně mou dušičku.
I největšího zarputilce by to snad povzneslo aspoň trošičku.
A tak si upřímně přeji, ať tento anděl létá vysoko a lehce.
A ať mu brzy někdo připomene, že má silná božská křídla, když někdy bude nízko a létat se mu těžce.
A kdyby někdy zapomněl, že křídla má.
A že nyní dno dobře zná.
Ať brzy si vzpomene a křídla zase napne.
A aby věděl, že každý anděl občas na své cestě tápe.
Ať tento anděl dokáže dále zázraky tvořit.
Do dech beroucích odstínů emocí se nořit.
Ať jeho úchvatné představy ožijí.
Ať údiv a pohnutí v duši pozorovatelé jeho tvoření prožijí.
