I když v bahně mácháš se až po uši,
je v Tobě síla, o které ani netušíš.
Snad i v té husté mlze bolesti
se paprsek naděje k Tobě proklestí.
Ať mlhu brzy prosvítí Tvůj jas.
Ať přetneš trnité šlahouny, meč tas.
I když v bahně se topíš, máš lásky dost.
Z bolesti a strastí postav si most.
Most vedoucí přes řeku poznání.
Touha do ní skočit až do morku kostí se prohání.
Sevřená pod hrdlem strachem.
Dusící se smrtelným pachem.
Krok do neznáma.
Proměnila jsem se v blázna?
Ty však klidně proudem života pluješ.
Z okovů se do svobody zuješ.
